KRAJINY A PTÁCI V HEDVÁBÍ

Létali mi naproti. Nejprve jsem dva namalovala z knížky. Ale byli to takoví, co bych je mohla potkat nebo jsem je už asi potkala. A pak jsem si přála namalovat skutečné ptáky. Jak jsem je volala, přiletěli. Rehek si sedl na rám balkonových dveří a čekal tak dlouho, až jsem si ho dopodrobna prohlédla. Nakonec přiletěl strakapoud. Zatoulal se malou škvírou větracího okénka, když jsme byli pryč. Už neodletěl, byl mrtvý.